N. opticus

Zrakový nerv (nervus opticus) je stejně jako nerv čichový čistě senzorický. Vývojově se jedná o výchlipku diencephala a je to druhý hlavový nerv. Slouží jako aferent zrakových vjemů.


 

Anatomické poznámky

Zraková dráha se skládá ze 4. neuronů, poslední pátý neuron k ní již nebývá řazen.
1. neuron
– tyčinky (barevné vidění) a čípky (nebarevné vidění) v sítnici oka
2. neuron – bipolární buňky tvoří ggl.retinae
3. neuron
– tvoří ggl.opticum a sbíhá se v papile zrakového nervu, kde opouští oko jako n.opticus
4. neuron – uložena v corpus geniculatum laterale (CGL) – primární podkorové zrakové centrum
5. neuron –
je uložen v primární zrakové kůře

Zajímavostí je synaptické spojení mezi 2. a 3. neuronem (ggl.retinae → ggl.opticum), kde je významný rozdíl mezi centrem a periferií sítnice. Na periferii je poměr zapojení 3:1, zatímco centrálně 1:1, z toho plyne, že signál z periferie sítnice je výrazně redukován.

Schematické znázornění průběhu zrakové dráhy.Průběh nervus opticus: přes optický kanál do oblasti tureckého sedla, zde částečné křížení v chiasma opticum. Dále jako tractus opticus do CGL, asi 20% vláken odbočuje do reflexních podkorových center v colliculi superiores  a do ncll.pretectales. Z primárních podkorových center je dráha dále vedena zadní částí capsula interna do bílé hmoty occipitálního a temporálního laloku, kde vytváří radiatio optica a zakončují se na neuronech primární zrakové kůry (5.neuron). Výše uvedený text je schematicky znázorněn na obrázku vlevo.

Přehled a patofyziologie poruchMožné lokalizace poruch zrakové dráhy.

Popis k obrázku vpravo:

  1. přerušení n.opticus, případně léze sítnice
  2. bitemporální heteronymní hemianopsie
  3. binazální heteronymní hemianopsie
  4. homonymní hemianopsie
  5. korová slepota

skotom, amblyopie

Nejčastější příčinou je částečná léze sítnice, případně poškožení některých vláken n.opticus.

jednostranná amaurosis

Jednostranná úplná slepota může být způsobena rozsáhlou lézí sítnice (embolus) nebo poškozením velké většiny vláken n.opticus. Variantou je přechodná slepota amaurosis fugax, která je nejčastěji způsobena vaskulárními příčinami.

hemianopsie heteronymní

Heteronymní hemianopsie jsou charakteristické pro léze v oblasti chiasma opticum, podle lokalizace vyvolávající etiologie mohou nastat dvě možnosti.

A) hemianopsie heteronymní binazální

K lézi chiasmatu dochází vnějším tlakem (meningeom) a na kontralaterální straně útlakem o sousedící struktury. Porušena jsou vlákna nezkřížená, tzn. porucha se projeví výpadky nazálních zorných polí.

B) hemianopsie heteronymní bitemporální

K lézi chiasmatu dochází útlakem zevnitř (tumor hypofýzy, kraniofaryngeom), dochází k poškození zkřížených vláken a k výpadkům temporálních zorných polí.

hemianopsie homonymní

Může být levostranná nebo pravostranná, vzniká postižením tractus opticus (vlákná po zkřížení). Postižení polovin zorných polí kontralaterálě k lézi. U obou typů hemianopsií (homonymní i heteronymní) je zachováno centrální vidění. Díky oboustrannému zkřížení vláken z macula lutea (tzv. centrální úspora).

korová slepota

Postižení kortexu např. cévní lézi (vertebrobazilární řečiště). Pacient sice funkčně vidí, ale prakticky je slepý. Z toho plyne, že při tomto postižení je fotoreakce oboustranně zachována.

zraková agnózie

Postižení zrakových asociačních center. Pacient je schopen zpracovat zrakový vjem, ale nedokáže jej zařadit do kontextu ostatní aferentace (kognitivně zpracovat).

iritační fenomény

Pacient popisuje fosfény (jiskření), dysmorfopsie (pokřivené tvary pozorovaných předmětů) nebo pseudohalucinace (u m.Parkinson – pohybující se „mravenci“).

 

Vyšetření

Kvalitu vizu zjišťujeme během vyšetření orientačně (čtení textu), nebo na určitou vzdálenost pacientovi ukazujeme prsty. Pro vyšetření perimetru necháme pacienta fixovat náš nos a souběžně pohybujeme oběma rukama, až dokud je pacient neuvidí. Při zjištění výpadku, můžeme jedno oko zakrýt a přesněji vyšetřit zorné pole. Přesné vyšetření očního pozadí, perimetru, barvocitu nebo zrakové ostrosti náleží oftalmologovi.

 


Zdroje:
• přednášky neurologické kliniky 1.LF UK
• MYSLIVEČEK, Jaromír. Základy neurověd. Praha: Triton, 2009. 392 stran. ISBN 9788073870881.
• http://adrienchan.files.wordpress.com/2010/08/20100810_eye.jpg