EKG: popis EKG křivky

EKG křivka vzniká jako sumace akčních potenciálů buněk myokardu srdce snímaná na povrchu těla. Akční potenciál je nepatrný elektrický proud (v řádech mV), který produkují všechny buňky lidského těla. Buňky myokardu mají tu výhodu, že jsou ve své činnosti řízeny (synchronizovány) převodním systémem srdečním.

Převodní systém srdeční

Zajišťuje koordinovanou depolarizaci buněk myokardu. Skládá se ze sinoatriálního uzlu (fyziologicky se právě zde tvoří srdeční rytmus, díky tomu, že buňky SA uzlu se depolarizují jako první). Odtud se vlna depolarizace šíří tzv. preferenčními drahami (depolarizují se rychleji než pracovní myokard okolo) do AV uzlu. Atrioventrikulární uzel má důležitou funkci – na určitou dobu zde vlnu depolarizace pozdrží, aby se mohly kompletně depolarizovat síně. Všechno toto se odehrává v síních, jak se ale dostane vlna depolarizace, která umožní kontrakci myokardu na komory?

Z AV uzlu prostupuje skrze vazivový skelet srdce (který vzájemně elektricky izoluje komory od síní) tzv. Hissův svazek, který prochází interventrikulárním septem. V něm se dělí na dvě hlavní větvě levé a pravé Tawarovo raménko (levé se ještě dál dělí na přední a zadní fascikulus). Konečným větvením Tawarových ramének jsou Purkyňova vlákna zajišťující dobrý převod vlny depolarizace na pracovní myokard obou komor.

Fyziologická křivka

Jak uvedeno výše, EKG křivka vzniká jako záznam aktivity buněk myokardu v čase. Díky tomu, že převodní systém srdeční je automatický, autonomní a rytmický je EKG křivka pravidelná a rytmicky se opakující (alespoň fyziologicky).

EKG křivka se charakteristicky mění podle právě probíhajícího děje (nic, depolarizace, repolarizace). Tím projevem může být linie, kmit nebo vlna. Klasicky se popisují tyto výchylky:

  • vlna P – odpovídá depolarizaci síní
  • PQ interval – doba, za kterou se vzruch převede ze síní na komory
  • QRS komplex – depolarizace komor
  • vlna T – repolarizace komor

Kde je repolarizace síní? Ta je ukrytá uvnitř QRS komplexu, kvůli výše uvedené sumaci na povrchu těla je vlastně přehlušená mnohem větší elektrickou aktivitou komor.

Elektrokardiogram (EKG)

Je milimetrový papír sloužící k záznamu EKG křivky. Z přístroje obvykle leze rychlostí 25 mm/s (1mm odpovída 0,04s), ale někdy může jít i rychlostí 50 mm/s (1mm je pak 0,02s !), při následném hodnocení je potřeba věnovat rychlosti posunu pozornost.

Popis EKG křivky v praxi

Při hodnocení EKG se postupuje podle určitého systému, zamezí se tak opomenutí určitého kritéria.

  1. Zhodnocení srdeční akce (pravidelná / nepravidelná)
  2. Srdeční rytmus (sinusový / nesinusový)
  3. Výpočet TF (nejraději používám výpočet „300 děleno počtem velkých čtverců mezi R-R“)
  4. Morfologie vlny P (P-mitrale, P-pulmonale…)
  5. Délka PQ intervalu (normální / prodloužená u AV blokád)
  6. QRS komplex (do 120 ms / nebo rozšířený při blokádách Tawarových ramének)
  7. ST úsek (izoelektrický, elevace, deprese a jejich charakter)
  8. Vlna T (normální / invertovaná)
  9. QT interval (hlavně korigovaný QTc a jeho prodloužení na 420 ms)